Zarovnejte na střed,
použijte písmo ARIAL, 23, Modrá, mezera za odstavcem 12b
Božena Němcová – Babička
V celém textu
najděte slovo babička a obarvěte jej na červeno. (Hromadně)
VYTVOŘTE STYL MUJ
NADPIS (IMPACT, 20, ČERVENÁ, mezera před odstavcem 10, za odstavcem 10,
ohraničení vlevo čarou, modrá, tloušťka 2,5b)
Němcová Božena
(04.02.1820 – 21.01.1862 )
Božena Němcová se narodila ve Frýdku - Místku jako dcera panského kočího
a české služky. Dětství prožila převážně v Ratibořicích u České Skalice . Její
otec v letních měsících pracoval na ratibořickém zámku vévodkyně Zaháňské
(na zimu s ní odjížděl do Vídně). Velký vliv na malou Barunku v Babičce ( dívčí
jméno Boženy Němcové znělo Barbora Panklová) měla její babička Magdalena Novotná ,
která u Panklových pobývala pět let. Najdeme ho v Babičce hlavně v podobě
lidového vyprávění – např. strašidelná povídka o šílené Viktorce, kterou babička vyprávěla.
biedermaier – životní styl měšťanstva v roce 1815 – 1845 ve střední Evropě,
který ovlivnil i literaturu. Básně „ Slavné ráno, Ženám českým “.
Nastavte odsazení
prvního řádku 1,5cm, odsazení zleva 2cm, zprava 1cm.
Už jako sedmnáctiletou
ji rodiče provdali za úředníka finanční stráže Josefa Němce, manželství
však nebylo šťastné. Němec, o řadu let starší, byl výbušný, drsný muž a neměl
pochopení pro sny a přání své krásné ženy. Navíc byl kvůli svým politickým
názorům překládán z místa na místo a rodina, která se brzy rozrostla o čtyři
děti, trpěla nouzí. Přes všechny potíže se Němcová s pomocí přátel vzdělávala,
zejména četbou, a své naděje upínala čím dál více především k vlastním
literárním pokusům.
VYTVOŘTE STYL MUJ
ODSTAVEC (Arial 14, kurzíva, šedá, odsazení zleva 2cm, zprava 2cm, první řádek
3cm, mezera za odstavcem 5b)
Hmodná situace rodiny a vstahy mezi manžely se však
dále zhoršovaly. K problémům přibila spisovatelčina nemoc a dovvršením
neštěstí byla smrt mylovaného syna Hinka. Němcová, tehdy pod stálým dohledem
tajné policie, byla často nucena doprošovat se pomoci u přátel, mnosí se ale od
ní odvátili. V této době vzniká ejí nejvýznamnější a nejrozsáhlejší dílo – Babička. Ani její vydání neznamenalo obrat v
autorčiných osudech; zemřela, zcela vyčerpaná, roku 1862.
Božena Němcová – díla
Napravo do volného
místa vložte obrázek Boženy Němcové obtékání těsné
- obrazy ze života
„Obrazy z okolí domažlického, Obrázek vesnický, Selská politika, Hospodyně, na
slovíčko“
- básně „Slavné ráno,
Ženám českým“
- pověsti a legendy
„Národní báchorky a pověsti“
- pohádky „Slovenské
pohádky a pověsti“
- próza „Pohorská vesnice,
V zámku a podzámčí“
- povídkové obrazy
venkovského a maloměstského života „Babička, Pomněnka šlechetné duše, Baruška,
Rozárka, Karla, Divá Bára, Chudí lidé, Chýše pod horami, Dobrý člověk, Pan
učitel“
Zajímavost
Už přes 350 vydání se
dočkalo toto vrcholné dílo – Babička.
Babička – námět
Nastavte řádkování 2
Obraz z venkovského
života, který byl ovlivněn vlastními prožitky B. Němcové ( v té době žila v
bídě a trápila se pro zemřelého syna Hynka ) , romantizmem, biedermaierem a
který byl zidealizovaný. Odehrával se za doby kněžny Zaháňské ( za vlády Josefa
II ) v podhůří Krkonoš, blízko Malých Svatoňovic. Životní předlohou se jí stala
vlastní babička – Magdalena Novotná, která právě byla zidealizovaná. Balada – dílo s
pochmurným dějem a většinou i s tragickým koncem, které paří do tvorby
romantizmu. Najdeme ho v Babičce hlavně v podobě lidového vyprávění – např.
strašidelná povídka o šílené Viktorce, kterou babička vyprávěla. biedermaier – životní styl
měšťanstva v roce 1815 – 1845 ve střední Evropě, který ovlivnil i literaturu.
Název vznikl z německého slova, které hanlivě označovalo apolitické lidi.
Vyznačoval se hlavně umírněnými, neradikálními reakcemi hlavních hrdinů a
poklidným dějem. Vše mělo svůj řád. Vznikaly hlavně náladové obrázky, humoresky,
pohádky, novely, lidové báchorky, lokální hry, sentimentální drama, ale i
dramatické hry a balady. Hlavním představitelem biedermairu byl Josef Kajetán
Tyl. V Babičce se vyskytuje téměř neustále v podobě popisu lidových zvyků a
vlastně celého života na Starém bělidle ( venkově ). Je to konkrétně např.
popis Štědrého dne, pouti nebo návštěvy ve mlýně. idealizace – přikrášlování
života a vlastností babičky B. Němcové. Byla totiž velice moudrá, pobožná,
oblíbená ( a to i u kněžny ) a všem činila to nejlepší, aby byli šťastní, a
všechny tyto záměry ji vyšly. Z konkrétních příkladů je to setkaní se se
samotným císařem Josefem, který ji ještě obdaroval, krušný život v Prusku a
útěk zpět do Čech nebo samotná kladná známost s kněžnou Zaháňskou. Toto vše
samozřejmě není pravděpodobné.
Obsah
Babička by se dala rozdělit na
dvě části. První část knihy popisuje spíše historky a části života, které jsou
hlavně zaměřené na dějovou stránku. Začíná to příjezdem babičky na Staré
bělidlo, kam se vydává za svou dcerou, Terezou Proškovou, a za vnoučaty –
Barunkou, Adélkou, Janem a Vilímem. Všichni si babičku okamžitě zamilují ( její
dobré srdce vycítí i psi Sultán s Tyrlem ) . Babička se dětem stává vychovatelkou, chůvou i
učitelkou. Vypráví jim pohádky, učí je lidovým zvykům a lásce k vlasti, práci a
ke všemu živému . Postupně si svou vlídností získává i všechny sousedy, kteří
za ní často chodí „pro radu“. Nejčastěji ji navštěvují mlynář a myslivec s
rodinami. Radostně ji přivítali i na zámku, kde sloužil otec dětí ( většinu
roku byl však ve Vídni ) – pan Prošek, a kam na jaro přijížděla komtesa se slečnou
Hortenzií. Té babička pomohla ke sňatku s učitelem malířství, a ke štěstí přispěla také Mílovi a
Kristle ke konci knihy. Druhá část je zaměřena spíše na popis lidových zvyků,
příběhů a pověstí . Babičce si totiž pamatuje mnoho osudů venkovských lidí, z
nichž snad nejvíce dojímá baladický příběh bláznivé Viktorky . Když babička zemřela, lidé na
Starém bělidle si nedovedli představit život bez té laskavé, dobrotivé a moudré
babičky a proto nebylo snad jediného člověka, který by její smrt neoplakal a který
by ji neměl aspoň trochu rád. Pohřebním průvodem a slovy hraběnky Zaháňské „
Šťastná to žena ! “ končí tato jedinečná kniha.
Vložte konec stránky
Úryvek z Babičky –
konec knížky
Léta plynula a z
malých dětí vyrostly dospělí lidé a jak to už bývá, vylétala z hnízda jak
vlaštovky. Babička byla vždy zarmoucena, ale věděla, že to je pro jejich dobro, tak se pro ně
aspoň modlila. Po čase ale i babička začala pociťovat stáří a jednoho dne
ulehla do svého lože. Obávala se, že umře dříve, než ji přijedou vnoučata se
svým tatínkem navštívit. Vnoučata však přijela včas, když babičku uviděly,
běžely k posteli a vzpomínaly na časy, když vedle Babičky usínaly jako malá
dítka. Pomodlila se s babičkou a poté se babičce zavřela oči a usnula navěky.
Barunka, která klečela hned u ní, nad ní udělala křížek a společně s ostatními
babičku pochovala.
Ty oči, ty oči, každý
říkal, že ty nic dobrého neukazujou; v noci mu prý i svítily, a ty černé obočí,
které nad nimi jako havraní křídla roztaženy byly a uprostřed se stýkaly, ty byly
patrným znamením, že jsou to oči uhrančivé. Někteří ho litovali, řkouce: „Můj
Bože, kdopak může za takovou chybu, když se s ní narodil. A takové oči mají moc
jen na některé lidi, každému se není před nimi co bát.“ Nicméně sousedky,
kdykoliv jim na děti pohlídl, lekly se a honem běžely přetřít je bílým šatem, a
kdykoliv které dítě zastonalo, už říkaly: „Že je uřknul černý myslivec.“
ukázka z povídky o
šílené Viktorce
Ale Babička se s dětmi do večera
natolik spřátelila, že to vypadalo, jako kdyby se znali odjakživa. Když ráno Babička vyšla ze stavení,
všechna zvířata se jí motala u nohou. Poté zvířata nakrmila a šla s dětmi na
procházku. Chodívala s nimi ke splavu, kde si máchali nohy v řece a posílali
větvičky po vodě. Když se vrátili domů, babička dětem vyprávěla, jak se potkala s
císařem Josefem, který ji věnoval Tolar. Pak děti uložila ke spánku, sama se
pomodlila a šla také spát.
úryvek ze začátku
knížky, popis jednoho dne s dětmi
V neděli chodila babička do kostela a děti s
rodiči chodily na hrubou a nebo šli babičce naproti. Děti již zdálky na babičku
volaly a když k ní přiběhly, stále ji prosily, aby jim něco dobrého dala. Když
přišli všichni domů, šlo zase všechno po staru. Někdy chodila vnoučata s
babičkou k mlynářovým. Vnoučata šla za stodolu a tam si s dětmi Kudrnovic hrála
různé hry. Jednou přišla Mančinka Mlynářová ke Kudrnovic a libovala si, jak ji
ten zajíček chutnal. Nakonec se však mlynářka od Cilky dozvěděla, že to byla
kočka a moc se zlobila.
- další ukázka
jednoduchého popisu – nábožnosti babičky, hrátek dětí – zde mě zaujala na konci
úryvku narážka na chudé Kudrnovi, kteří jedí kočky a veverky, která se mi
duchem a stylem moc nehodila k textu psaném dosud ( ale to je můj subjektivní
názor )
Doba děje
kolem roku 1830, za
vlády Josefa II.
Jazyk
lidový – spisovnější na
straně pobožných lidí ( např.: babička ), nespisovný u „normálních lidí“ (
paní Prošková ) a nespisovný s vulgárními výrazy na straně mužů ( myslivec,
mlynář ) – samo sebou, že jim to bylo vytýkáno
např.: Ty sprosťačko, co si myslíš, že jsme ňáké ledabylo !
archaický – zastaralý
např.: „Dejž to Pánbůh !“ odpověděl tlampač za otce i syna.
přirovnání
např.: Šla-li na trávu, zajisté se vyskytnul nablízku, zkrátka ať šla, kam šla,
všude ji následoval jako stín.
přímá řeč
např.: Viktorka, když vešla mezi kamarádky a stala se zmínka o něm, říkala: „Co
ten voják za mnou chodí? Ani nemluví, jako ten morous. Já se ho bojím. Když ho
nablízku cítím, jako by po mně lezlo, a z těch očí jde mi hlava kolem.“
Vytvořte tabulku
z tabulátorů, rozměry si zvolte sami, tak ať texty do sebe nezasahují a
použijte na následující TEXT
Postava Kdo to je
Vlastnosti Popis postavy
Babička hlavní osoba moudrá,
dobrotivá stará šedivá
Barunka nejstarší z dětí nejvíce
poklidná sama B. Němcová
Adélka nejmladší z dětí,
naivní, malá holčička s culíky
hraběnka Zaháňská obyčejná kněžna
nechápe život vysoká
Jan a Vilém synové Terezy Proškové,
zlobiví kluci, hubení tmavovlasí
Namalujte obrázek
podle vzoru
Hodnocení Babičky
Tato kniha na mě
velice zapůsobila svým odlišným pojetím od jiných knih příjemným, archaickým
jazykem a popisem již zapomenutých a dnes již nepochopitelných zvyků. Kromě
toho se zde vyskytovalo i pár zajímavých příběhů. Poznal jsem více i život na
počátku 19.st.. Tato knížka má své jedinečné kouzlo, ostatně napsal to i
Vítězslav Nezval: „ Vracíme-li se neustále k dílu B. Němcové, nejraději a
nejčastěji k její Babičce, není to rozhodně z povinné piety, ale především
proto, že v ní nacházíme nové a nové kouzlo.“
Vytvořte indexy podle
obrázku
2H2O,H2SO4
